Nemohu mluvit za jiné, do hlavy jim nevidím, a některým lidem ani nechci vidět do hlavy. U mnohých tzv. veřejně (tedy mediálně) známých lidí, nevím, co si opravdu myslí a co jen hrají.
Mé blogy a weby jsou mým deníkem, záznamem toho, na co jsem myslel, co se mi dělo, co mě inspirovalo. Žiju život, prožívám, přemýšlím a pak o tom napíšu.
Na jednu stranu mě internet láká tím, že si tam mohu cokoliv vyhledat, najít a také psát či diskutovat. Píšu blogy a upravuju si weby, diskutuji v podstatě už jen na Blogosvětě, na svých stránkách jsem kontaktní formulář zrušil, protože mi nabízeli jen samé "SEO" (zvýšení dosahu nejspíš formou "nechci slevu zadarmo").
Taková sebe-terapie. Zkusil jsem si položit jednoduché otázky a zjistil, že je na ně těžké odpovědět pravdivě a upřímně.
Žijí mezi námi, dříve je před námi zavírali do ústavů, dnes se s nimi můžeme setkávat, můžeme je i podporovat prostřednictvím těch, kteří se o ně starají.
Jistě, líbilo by se mi, nedělat to, co mě nebaví. Ale je nutné dělat i věci, které člověka nebaví. Zejména to jsou pracovní povinnosti. Není to tak, že by mě práce, která mě živí nebavila, některé části si i užívám a jsem rád, když se něco povede, když umím někomu poradit či mu pomoct. To mi dává smysl.
Jsem málo digitální a nesystémový, proto "toxický". Ze systému vynořen, proto se systém stal pro mě směšným a zároveň já se stal překážkou "pokroku", a tak ohrožuju svou výplatu.
Jsem povahou kliďas, vždy jsem jím byl. Nicméně to neznamená, že by mě někdo nedokázal vytočit. Dřív to šlo snadněji, dnes už to tak snadné není.
Pálení čarodějnic. To bude mít spojeno s tímto dnem asi nejvíc lidí. Očišťující oheň, konec druhého jarního měsíce, aprílové počasí, konec topné sezóny, někdy i začátek koupací sezony.
Ďábel se skrývá v detailech. Vždy něco vyplave na povrch. Fakt je ten, že jsem pozbyl určitého smyslu v práci. Na druhou stranu cítím zodpovědnost hlavně za kolegyně a nechci je nechávat ve štychu.
Život je rozmanitý. Přináší potěšení i nepříjemnosti. Prostě vznikne problém a ten je třeba vyřešit. Přijeli jsme na chatu, bylo sucho. Tak jsem odemkl studnu a chtěl propojit hadičkou k zalévání a otevřít ventil. Hned na mě vychrstla voda, hned jsem ventil zavřel a zjistil, že je prasklý uzávěr a že bude třeba koupit nový. Jestli mráz či únava...
S tou knihou, s e-shopem. Ale sám vím, že jsem poměrně neznámý autor a znají mě hlavně ti, kteří čtou mé blogy a navštěvují mé weby. A tady můžeme mluvit o několika stovkách návštěvníků (návštěvnost mých webů je v průměru cca 200 čtenářů denně). A ti, kteří se o knihu zajímali a věděli o ní, už ji mají nebo si ji vypůjčili....