Letos je něco nového v našem státě i městě. Po letech jsou místa, kde jsou zakázané ohňostroje, dokonce ten náš tradiční novoroční ohňostroj pořádaný městem tentokrát nebude.
Když o tom tak přemýšlím, je pocit úlevy jedním z nejvíce pozitivních pocitů. Je poměrně častý a souvisí s lidským vyměšováním. To však je úleva přirozená, fyzická, byť se projeví samozřejmě i psychicky. Člověku se uleví, když se uzdraví z nemoci, i z obyčejné rýmy či chřipky. Jaká úleva, když už nesmrkáte a nekašlete.
Upřímně nevím. Když budu cítit potřebu, tak psát budu. Hodně to u mě souvisí s vypsáním se z nepříjemných pocitů. Ale pokud budou pocity převážně příjemné? I tyto pocity zveřejňuji a sdílím, třeba články o přírodě.
Pro moji rodinu určitě. Letos nám přibyly dvě vnoučata, takže dohromady už máme tři. S tím dvouletým klukem je to opravdu zábava a samozřejmě náročné, a přitom poučné hlídání. Radost z rodičů, jak se svým dětem věnují a jak je to na nich vidět.
Je na čase bilancovat rok. Začnu tím, co mi moc nevyšlo, nebo spíše jsem to odložil na později. Kdysi mě bavilo přednášet, byl jsem na přednášky zván z titulu své práce a naučil jsem se s Power pointem. Mám nějaké své přednášky a prezentace, které bych zájemcům promítl. Jenže, kde ty zájemce najít?
Hned jste v dnešní společnosti sprostým podezřelým. Divným, protože jiným. Odmítám snad pokrok? Především ten technologický pokrok? Ani tak ne, jen odmítám být jeho otrokem a také se odmítám učit některé věci, které v osobním životě nepoužívám, nebo vím, že je používat nechci.
Mnozí důvěřiví lidé dostali v poslední době v životě lekci. Naletěli podvodníkům, přišli o peníze, o iluze, odkryli masky, začali dokonce pochybovat o systému.
Chci poděkovat virtuální realitě za to, že mi umožnila prohlédnout tu iluzi virtuální reality. Na mých stránkách a webech mám statistiky návštěvnosti, takže vím, že ke mně zabloudí většinou pár stovek návštěvníků denně.
Vyšívání je vášeň mé ženy, kterou obdivuji. Je to její tvorba, která nám zdobí stěny bytu a pár výšivek máme i na chatě. Na rodinném webu "tichaci" máme stránku věnovanou výšivkám.
Baví mě psaní. Píšu blogy, glosy. Je to pro mě terapeutické, vypíšu se z negativních pocitů, které ke mně přicházejí. Tímto způsobem si je zpracuji, aby mě už dál neobtěžovaly. Také si pokládám otázky a při psaní mě napadají odpovědi.
Proč se mi nedaří prodat své knihy na internetu? Jak o tom přemýšlím, předpokládám, že těch faktorů bude víc. Lidi obecně asi méně čtou, nejsem tak známý a některým se jistě nelíbí mé blogy a názory. Nebo známé weby a lidé, na něž odkazuji, protože je rád poslouchám či čtu.
Zamýšlím se nad současnou situací v místě, kde žiju a pracuju. U nás na radnici vládne ODS s ANO. V posledních letech je město neustále rozkopané. Pravda, po více jak 30 letech jsme se dočkali obchvatu, ale především se rekonstruují hlavní průtahy městem vč. kruhových objezdů.