Sypat písek do soukolí se říká snaze něco přibrzdit, zpomalit či zastavit. Taková snaha může být marná, ale může přinést i výsledky. Proč se to děje? Proč se někdo vůbec rozhodne sypat písek do soukolí?
Má to jistě řadu výhod a řadu nevýhod. Výhodou by jistě bylo zvýšení mého dosahu. Nicméně ruku v ruce s tím by šlo i o zaměření pozornosti různých hlídačů vhodného obsahu a správného narativu.
Tak nám začal nový rok. Dokonce sluníčkem. Aspoň tady u nás a teď, když to píšu. Jaké mám představy v tomto roce? Dbát o své tělo a duši, jít se svou duší v souladu, pohybovat se, rozmanitě (a více zdravě) jíst. Být přítomen, tvořit s radostí.
Zaslouženě odpočívám. Je to fajn. Svátky v poklidu zvládnuty, už je po návštěvách a ještě mám chvilku volno. O posledním víkendu v roce, jsem z nížiny, kterou pokryla celodenní inverzní mlha, jež vytvořila to krásné ojínění stromů, ale jinak byla otravná, vyrazili do Podhůří za sluníčkem.
Tak si říkám, že tohle je poslední článek v tomto roce. Přitom bilační už mám za sebou a takové ty náhledové, co v novém roce, také.
Přemýšlím, jak podpořit svoji knihu a dostat ji především k těm, kteří ji ocení. Není to román, nemá nakladatele, tudíž není v knižní distribuci. Sám jsem si ji vydal, sám si ji prodávám a propaguju.
Jaký byl rok 2024 pro mě osobně a moji rodinu? Jako obvykle něco jsem zasel a něco sklidil. Letos na tom byly špatně jahody, rybíz, maliny a jablka. Povedla se červená řepa, cukety, dýně, pórek, slušná byla úroda rajčat, paprik a cibule. Nové stromky na chatě (jabloň, třešeň a ořech) přežily první zimu a nyní prožívají druhou. Uvidíme, jak to...
Jsem asi fakt divnej. Škarohlíd? To snad ne, snažím se upřímně radovat ze života, ale v předvánočním a vánočním čase mi to moc nejde. Čím to je?
To je současná situace s prodejem mé knihy. Čím to je? Tou atmosférou Adventu, kdy si vzájemně přejeme a obdarováváme se? Nebo tím, že neumím sebepropagaci, nemám takový dosah a nejedu facebook?
A co můžu a nemůžu? Ptám se sám sebe. A snažím se najít upřímnou odpověď. Otázky se zdají být jednoduché, ale odpovědi jsou nejednoznačné.
Kdysi jsem si psal do šuplíku a do Zpravodaje Benátecka. K padesátinám jsem si nadělil knížku "Spisky chemikovy" (2014). Pak jsem vstoupil na Blog Idnes, z něhož mě nakonec po devíti letech vypudila "autocenzura".
Po kolejích u chaty už jezdí krásné, nové, tiché vlaky. Po pěti měsících je hotovo, opravený železniční most vypadá nádherně, uvidíme, co bude dál. Kdy se dočká nového hávu blízké nádraží a zda (a kdy) bude zbudována nová zastávka v blízkosti centra obce? To se neví. Připadá mi, že Správa železnic staví, když jsou peníze.