Fotopast zachytila několik ptáčků, samé známé firmy. Tentokrát opět zblízka koňadra. Opět fešně (jak jinak) strakapoud a trochu ve stínu šoupálek. To jsou ale nejlepší fota ptáků. A pak je tu cosi, co je z jiné živočišné říše. Mně to připomíná nějakého pavoučka.
Ptáci vyvedli mladé, ti stěhovaví se chystají pomalu odletět a někde se houfují, už jsou vidět početnější hejna.
Fotky z místa, kde se nabíjím krásou. Ať už to jsou skalničky jako netřesk, vřes a další, rozkvetlý ibišek, nebo měsíčky a slunečnice obklopující novou malou jabloň.
Tak si člověk nalíčí čočku na ledňáčka nebo konipase, či si říká, že by se mohlo zjevit nějaké překvapení jako třeba ježek nebo vážka. Malé překvapení se nakonec konalo: dva bělásci.
Zahlédl jsem u našeho rybníčku kachnu s káčátky. Zmizely mi ve vysoké trávě. Tak jsem si řekl, že by je mohla zachytit fotopast.
Zelená je krásná barva, barva lesa, barva trávy. Jen je ta barva nějak zneužita. My starší pamatujeme zelené mozky, což rozhodně nebyli žádní zelení aktivisté, ale lampasáci (vojáci).
Syn Jakub namířil fotopast na žluny a s mobilem obcházel jezírko, ve dne i večer. Koukal, viděl ropuchy (pářící se), řetězy žabích vajíček, také viděl a vyfotil vykukujícího čolka a larvu vážky.
Tentokrát namířil fotopast syn, který trávil část dnů všedních na chatě a odsud jezdil na veterinární praxi do stájí (kravínů).
Tak nám opět v budce zahnízdily sýkorky koňadry. Umístil jsem pod budku fotopast a doma se podíval na paměťovou kartu, co se tam objevilo. Fotky sýkorek v galerii. Kromě koňader se objevily i hůře identifikovatelné objekty, u ptáka zachyceného v letu ve tvaru "véčka" může jít i o koňadru, to tmavé přimknuté k větvi bude nějaký jiný pták (brhlík,...
Jako přírodní člověk vítám jaro. Dny se prodlužují, příroda se barví do zelené, stromy a keře nasazují pupeny a první kvítka jako sněženky, bledule, šafrány už dávno kvetou a postupně se k nim přidávají další. Zlatý déšť už někde úplně rozkvetl, na naší zahradě otevírá nesměle první kvítky a uvidíme, jak na chatě.