Publikuji na blogu idnes od roku 2015. Tenkrát to byl naprosto jiný blog, ale pak začali (hlavně po Covidu) nějak "mizet mlíkaři", převážně mojí oblíbenci, ale přicházeli noví, nebo zůstávali někteří staří, které jsem měl v oblibě.
Jednoznačně ano. Systém je dle mého vyčerpaný, už nemá moc co lidem nabídnout a potřebuje změnit, aby se v něm lidem lépe žilo. Ne snad materiálně, ale především radostně a tvořivě.
Má trpělivost s českou státní byrokracií už přetéká. Zamyslel jsem se nad tím, co mě osobně a mě jako představiteli družstva a společenství vlastníků jednotek přináší.
Je až neuvěřitelné, jak ten náš stát je komplikovaný, nepružný a aby se něco udělalo včas, je možná nejlepší ho obejít.
A dost rychlý turbulence. Jako by někdo házel bumerang, který se mu okamžitě vrátí. Říká se, že je doba odhalování masek a charakterů. Přetvářka a pokrytectví nevydrží věčně.
Faktem je, že lidé bývali nemocní a na nemoci umírali už před staletími. Nebezpečné bakterie a viry tu jsou s námi od nepaměti.
… a místo toho pozoruje dění na svém pozemku. Sedí na lavici na zastřešené verandě a kouká, jak se na trávníku různí ptáci snaží najít potravu.
Na kompostu se hromadí odpad. Biologický odpad. Mé čtenáře řadím k přátelům kompostu a hnoje, především tedy přátele vidláky, kteří se toho nebojí.
Když mi tohle řekne paní v kanceláři, nevím, zda se mám smát či plakat. Stačí tenhle začátek věty a už je mi paní líto.
Nevidíš televizi, nezapínáš internet, tak nějak nevíš, co se děje. Jen víš, co se děje tobě v daném čase a daném místě. Procházíš se přírodou a stravuješ se v restauraci.
Stavějí se nové dálnice, lidé chtějí nová parkovací místa, přičemž pokračuje elektromobilita a výroba klasických aut se spalovacími motory se plánuje zakázat. Ztráta trhů v důsledku války a sankcí přinesla pokles výroby aut, inflace a zdražování pokles poptávky.
A teď nemyslím ty, které máme v těle a plní tam důležité funkce a vůbec ty v živočišné říši, ať již pomáhají či škodí. Jsou totiž nedílnou součástí přírody a mají tam svou funkci.