Nic není jak dřív, nic není, jak bývávalo, jak zpívají Chinaski. Je to, co zažíváme, propad do chaosu a změna systému, tj. transformace matrixu?
Říká se, že všechno zlé, je pro něco dobré. A že se na všem dá najít něco dobrého. Pokud se na to podívám ze svého osobního hlediska, nacházím na působení premiéra Fialy a jeho vlády i dobré věci.
Nemají ani zdravý rozum, ani cit pro věc a ani pud sebezáchovy. Nějakou potuchu o řízení podniku a potřebách národního hospodářství bych opravdu u nich nehledal.
Snaha o to svázat život paragrafy je stará asi jako lidstvo samo. Jen to dříve bývávalo mnohem jednodušší. Jak nějaké zákony, tak i jejich vymáhání. Majestát císaře se vyhlásil vybubnováním na rynku nebo v podhradí. Lidé se sešli, biřic přečetl, co se vyhlašuje, lidé pochopili, co mají přikázáno či zakázáno a jaký trest jim hrozí, když...
Babylónská věž plná lží musí spadnout. Nebo ne? Pamatuji si to z dětství. Kostky se tak dlouho pokládaly na sebe až se komín z kostek stejně zřítil.
To jsme se dozvěděli z přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, která se konala ve čtvrtek 26. října v Malém sále Záložny v Benátkách nad Jizerou.
V dostizích by si na chcípající kobylu nikdo nevsadil. V přeneseném významu ovšem nevíme, kdo tou chcípající kobylou je, nebo to víme a bojíme se to říct, neboť víme, že nejvíc kope.
Pánové, až se budete zamýšlet, co s politickým systémem po konci působení politické demoliční čety (spíše tedy pluku), mám pro vás jednu radu. Vlastně je to přání a jak víme, přání se mohou zhmotnit. Tak ho tímto vyslovuji do Vašeho politického vesmíru.
Jaké časy? Časy světového míru. V televizních anketách na ulici (ještě za socíku) a pak při soutěžích Miss ČR položil redaktor nevinnou otázku "Co si přejete ze všeho nejvíc?". Mladá slečna, adeptka na krásku země, se nadechla, nesměle sklopila oči a pak po krátkém zaváhání prohlásila "já si ze všeho nejvíc přeji … světový mír".
Mýliti se je lidské, taktéž dělat chyby je lidské. Jen lidská pýcha chyby nedělá a nemýlí se. Ta má jasno. Jako redaktoři České televize.
Ať dělají plakátovou kampaň, ať řídí ekonomiku k destrukci a stát k bankrotu, ať blekotají, straší, tlačí na pilu. Ať vymýšlí, jak se udržet nahoře na věčné časy a ať se vymlouvají, jak umí. Ať pomlouvají dezoláty a platí si fact-checkery, influencery a KRITy v domnění, že všechno tohle jim pomůže se udržet.
Sám do ní padá. Dozvěděl jsem se, že byl přijat zákon na ochranu "udavačů" (oznamovatelů), jistě s bohulibým úmyslem k ochraně naší hodnotné liberální demokracie. Bonzáci jsou třeba, protože nám tady nějak bují ty dezinformační weby, na Václaváku se nám roztahují dezoláti.