Už jsem ztratil přehled, hlavně jsem byl daleko nejen od "pražského" dění, dění v televizi i na internetu. Nešlo ovšem nezaznamenat, že tu proběhla návštěva kyjevského komandýra, kterého sem pozvali jeho zdejší největší fandové.
Systém je čím dál tím chaotičtější a ztrácí podporu. Zejména podporu tzv. lidových vrstev. Těch vrstev, které ztrácí výhody z globalizace a současného dění. Těch, na něž to vše dopadá nejtvrději, těch, kteří již zchudli.
V jakém smyslu? Ve smyslu pochopení, že i pro ně by bylo nejlepší, kdyby sbalili kufry, omluvili se a odešli. Jsou toho schopni? Už jim ten rozsah průšvihů z jejich naprosté nekompetentnosti, ideologické zaslepenosti a neskutečného hujerství dochází?
Jedna věc je jistá. Jindřich Rajchl se již dostal ve známost a jako osobnost rozděluje lidi. Jedněm imponuje, druzí ho nesnáší, třetí o něm buď vůbec nevědí anebo znají jen tu nálepku z mainstreamu.
Umíme se poučit a změnit své chování nebo ne? Asi jak kdo. Řeklo by se: co jste si zvolili, to máte. Opravdu? Tak Pětikoalici nikdo nevolil, to se jen spojila jedna zvolená trojkoalice s druhou zvolenou dvoukoalicí a mandátově to vyšlo.
Život mě celkem baví. Hlavně příroda a její rozmanitost. Život je o slastech i strastech. Pocit štěstí pochází z malých radostí a žití v přítomnosti. Je to pocit hravého nespoutaného dítěte.
To nevím. Jen vím, že probíhá destrukce a degenerace. Nadějí je, že po probíhající destrukci a degeneraci by měla přijít konstrukce a regenerace. Jen nevím, kam až ta destrukce a degenerace zajde. Připadá mi, že už nemá kam zajít, ale vždy mě překvapí, že lze jít ještě dál.
Kdo je tou obětí? Přece naše nejlepší vláda v dějinách. Vláda, která má většinu ve Sněmovně, v Senátu, jeden z kandidátů podporovaných vládou je dokonce novým prezidentem.
Říkám si, že degenerace společnosti už dosáhla vrcholu a teď musí přijít nějaký kolaps, aby mohla nastat regenerace. Aby mohly být na troskách starého položeny základy nového.
V jakém stavu předá nedůvěryhodná pětidemoliční vláda národní zkázy zemi? S konsolidovaným rozpočtem, sníženým stavem úřednictva a byrokracie, s pomalu se vzpamatovávajícím národním hospodářstvím, s nějakou potravinovou a energetickou soběstačností?
Když se na dění člověk podívá z výšky, z nadhledu a nezaujatě, tak pozoruje (vidí) změny. Ty pomalu probublávají na povrch. A nyní se ptá, co s tím? Jak se k tomu postavit? A může začít rozpočítávat.
Upřímně. Rád bych to tak měl. Pokouším se o to, aby mi vláda byla "ukradená", abych o ní moc nevěděl, aby mě absolutně nezajímala. Nejen tahle, ale jakákoliv další.