Prohlásil premiér. Akorát ty příklady nějak kulhají. Máme být sebevědomí asi tak jako náš premiér v době, kdy byl předsedou Evropské rady a belgický europoslanec mu v Europarlamentu "myl hlavu" a on ani nepípl, jen si psal nějaké poznámky?
Markéta Šichtařová řekla, že kdo důvěřuje státu, má v hlavě piliny. Co je stát? Stát jsme my? Ne, my jsme společnost. My (jednotliví lidé) tvoříme lidskou společnost.
Obsadili všechno, vybudovali podpůrné struktury. Dál nahoru už stoupat nelze, už existuje pouze cesta dolů. Zbývá jen udržet se na tom vrcholu co nejdéle. Ale za jakou cenu?
Žijeme ve zvláštní době. Současná politika odrazuje moudré, odvážné a rozhodné osobnosti. Ti se do ní nehrnou a vědí proč.
Tak nám v minulých volbách propadl milion hlasů. Ty hlasy tzv. leží na ulici. Zdálo by se, že je stačí jen posbírat. Což je ale úkol nesnadný.
Bývala doba, kdy jsem politiku žral, sledoval a hltal vše, co mi bylo předkládáno v médiích. To ovšem byla doba poměrně idylická (několik let dozadu).
Už jsem ztratil přehled, hlavně jsem byl daleko nejen od "pražského" dění, dění v televizi i na internetu. Nešlo ovšem nezaznamenat, že tu proběhla návštěva kyjevského komandýra, kterého sem pozvali jeho zdejší největší fandové.
Systém je čím dál tím chaotičtější a ztrácí podporu. Zejména podporu tzv. lidových vrstev. Těch vrstev, které ztrácí výhody z globalizace a současného dění. Těch, na něž to vše dopadá nejtvrději, těch, kteří již zchudli.
V jakém smyslu? Ve smyslu pochopení, že i pro ně by bylo nejlepší, kdyby sbalili kufry, omluvili se a odešli. Jsou toho schopni? Už jim ten rozsah průšvihů z jejich naprosté nekompetentnosti, ideologické zaslepenosti a neskutečného hujerství dochází?
Jedna věc je jistá. Jindřich Rajchl se již dostal ve známost a jako osobnost rozděluje lidi. Jedněm imponuje, druzí ho nesnáší, třetí o něm buď vůbec nevědí anebo znají jen tu nálepku z mainstreamu.
Umíme se poučit a změnit své chování nebo ne? Asi jak kdo. Řeklo by se: co jste si zvolili, to máte. Opravdu? Tak Pětikoalici nikdo nevolil, to se jen spojila jedna zvolená trojkoalice s druhou zvolenou dvoukoalicí a mandátově to vyšlo.
Život mě celkem baví. Hlavně příroda a její rozmanitost. Život je o slastech i strastech. Pocit štěstí pochází z malých radostí a žití v přítomnosti. Je to pocit hravého nespoutaného dítěte.