Jsem blbec. Naletěl jsem, ale zasloužím si to. Pracovně obsluhujeme (účetně) přes 60 odběrných míst elektřiny (elektroměry) na 10 domech. Skončila jim fixace. Teď se ozvali z ČEZu s nabídkou na nové fixace. Na rok.
Civilizace upadá. Tak jsem si řekl, že už mi to stačilo. Že já ke svému životu Prahu vůbec nepotřebuju. Navíc tam už dlouhou dobu nepracuji, jen tam občas jezdím služebně.
Většinou jsem si něco představoval a plánoval a většinou to dopadlo úplně jinak. S odstupem času jsem poznal, že to dopadlo obvykle lépe, než jsem čekal.
Sněhové vločky se sypou z oblohy a stane se, že nás někdy zasypou a množství sněhu nám působí zároveň radost i starost. Ideálem je, když sněží v zimě a když sníh nějakou dobu vydrží.
Protože mě baví ten styl psaní. Protože mám rád záhumenkové zemědělství, zahradničení, přírodu. Protože se snažím o aspoň částečnou soběstačnost a baví mě to rýpání v hlíně.
Jaký? V duchu jsem požádal vesmír, že se chci postupně zbavit určitých funkcí, které vykonávám a že si chci od léta zkrátit úvazek v práci. Jsem už z té práce unavený a demotivovaný, hlavně tím, že neumím (a hlavně ani nechci) být bytostným byrokratem. Na žádné funkci nelpím, ani na penězích, jen to chci nějak předat.
Jsou pocity důležité? Je pocit emoce? Je dobré se na to ptát a hledat odpovědi. Svou vlastní realitu si tvoříme svými myšlenkami, slovy a činy. Ty samozřejmě vnášíme do kolektivní reality a odtud se nám vrací i reakce ostatních účastníků "životní reality show" kolem nás.
Tímto zdejším čtenářům oznamuji, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. "potkávám" i s bývalými kolegy pisálky z Idnesu, jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Možná právě proto byl přesunut z hlavního programu ČT a z hlavního vysílacího času. Dnešní generace dětí už na něm nevyrůstají, dokonce ho snad sleduje naprostá menšina dětí a jejich rodičů. Proč?
To pro mě už neplatí. Viděl bych to spíš jako "žít, jak se dá". Proč? Protože "žít, jak se má" v sobě obsahuje jakousi konformitu se společenskými požadavky.
Pro mě to byl úžasný rok. Přes řádění Pětikolky, nebo paradoxně kvůli němu, mohu považovat tento rok za skvělý.
Vždy jsem si říkal, že mé evropské znamení zvěrokruhu (Panna) na mě až tak moc nesedí. Nejsem takový puntičkář a posedlý pořádkem. Asi tam bude ještě nějaký jiný vliv.